Martin Ornass-Kubacki, viceprezident satelitního operátora SES a šéf pro region CEE v SES Video

AudioVideo |

Satelitní vysílání dnes čelí rychle rostoucí konkurenci ze strany placené televize přes internet. Stále však drží krok s dobou a celé odvětví právě prochází zásadními proměnami. S Martinem Ornass-Kubackim o současnosti satelitního byznysu, trendech v televizním vysílání a perspektivách do budoucnosti.

Martin Ornass-Kubacki, viceprezident satelitního operátora SES a šéf pro region CEE v SES Video



Stále více diváků sleduje filmy a seriály přes internet, ať již formou IPTV, nebo přes různé služby. Jaká je v tomto vysoce konkurenčním prostředí vaše strategie jako satelitního operátora?

Především se přizpůsobujeme měnící se poptávce. Neustále rozšiřujeme portfolio našich produktů a služeb. Například nedávno SES koupil společnost MX1, předního světového poskytovatele video a multimediálních řešení. Firma dodává špičkové systémy pro management obsahu a metadat, distribuci či archivaci a řešení pro lokalizaci přenosu, videa na vyžádání (VoD) i online videa (OTT). Obecně lze říci, že satelitní vysílání se co do šíře funkcionalit nejenže IPTV vyrovná, ale také má celou řadu výhod oproti ostatním přenosovým technologiím.

 

Jaké třeba?

Klíčovou výhodou satelitního vysílání je jeho nezávislost na geografii. Netřeba natahovat kabely přes hory nebo na odlehlá místa, ani budovat jinou pozemskou infrastrukturu. Signál letí z výšky 36 tisíc kilometrů nad zemským povrchem, neohrozí jej tedy ani třeba přírodní katastrofy, teroristické útoky nebo politická nestabilita. Pravděpodobnost poškození družice na oběžné dráze činí zhruba 0,6 procenta, zatímco v případě pozemských komunikačních systémů se bavíme o desítkách procent.

Žádná jiná přenosová infrastruktura tedy není ani zdaleka tak spolehlivá jako satelit. To je mimochodem důvod, proč naše služby využívají také poskytovatelé kabelové televize a IPTV. Celých 94 procent kabelových operátorů a 90 procent IPTV služeb v Evropě nabízí kanály, jejichž signál jim dodávají naše družice.

Tak či onak, flotila satelitů SES pokrývá signálem 99,9 procenta povrchu Země, a to včetně těch nejodlehlejších končin. Satelitní vysílání tedy umožňuje příjem televizního signálu a přístup na internet i v méně rozvinutých oblastech Afriky či Asie, nebo třeba na lodích uprostřed oceánů. Signál z družice si přitom vždy drží stálou kvalitu, zatímco připojení k internetu přes pozemskou infrastrukturu regionálně kolísá.

 

Jakou přidanou hodnotu ale satelit přináší průměrnému divákovi, který si jen chce pustit svůj oblíbený pořad?

Dnes zažíváme nástup 4K technologie a zvyšující se poptávku po Ultra HD programech. S tím, jak se vysoké rozlišení (HD) stává novým standardem, jeho roli jako kvalitativně vyšší nabídky postupně přebírá formát UHD. A na přenášení tohoto mnohem objemnějšího signálu se nejlépe hodí právě satelit. SES již po světě nabízí 38 kanálů v UHD, z nichž čtyři jsou v Evropě k dispozici bezplatně na orbitální pozici ASTRA 19.2° východně. Ostatně i formát HD se etabloval a rozšířil především přes satelit a podobně je tomu dnes s UHD.

 

Jak bude podle Vás nástup UHD probíhat?

Již dnes je většina prodávaných televizorů s úhlopříčkou 40 palců a více kompatibilních s UHD a ceny těchto přístrojů rychle padají. Předpokládá se, že v tomto čtvrtletí letošního roku bude poprvé vyrobeno víc UHD televizorů než těch, které zobrazují jen v SD a HD. Operátoři placené televize spouštějí sportovní a prémiové filmové kanály v UHD a mnoho stanic, které v poslední době vstoupily na televizní trh, tak učinilo právě ve formátu Ultra HD. V příštích pěti letech se očekává velký skok v počtu UHD programů, poté co budou na některých trzích zcela vypnuty SD kanály a HD se stane novým standardem.

Vzpomínám si na řadu setkání s vysílateli a stakeholdery v České republice, která jsme absolvovali v roce 2007. Tehdy jsme přes naše družice přenášeli pouhé tři kanály ve vysokém rozlišení HD. Naši čeští partneři byli skeptičtí, „hádéčko” podle nich nemělo budoucnost, prý je to jen luxusní produkt pro pár nadšenců. A podívejte, kde jsme dnes, co se rozšíření HD týče. Podobný vývoj čeká i formát UHD, jen proběhne podle mého názoru rychleji.

Klíčovým prvkem dalšího růstu Ultra HD je z mého pohledu technologie High Dynamic Range (HDR), která umožňuje si kvalitu UHD obrazu naplno užít. HDR dovoluje výrazně zřetelnější a přirozenější zobrazení scenérií s větším rozpětím jasů, tedy obrazu s velmi tmavými i jasnými partiemi. SES úzce spolupracuje s výrobci na dalším vylepšování této technologie, nedávno jsme spolu se společností Samsung představili nový otevřený HDR formát, standard HDR10+ používající dynamická metadata. Nyní potřebujeme, aby se výrobci domluvili na jednotném označování televizorů s HDR, protože je dnes na trhu k dispozici hned několik technologií kódování obrazu.

 

Tato situace, kdy soupeří několik různých formátů, je pro diváky jistě matoucí. Na co si tedy dát při koupi nového televizoru pozor?

Alespoň co se satelitního přenosu týče, měl by televizor být vybaven integrovaným DVB-S2 modulem a schopný dekódovat standard HEVC čili H.265. Chcete-li v UHD sledovat i živé přenosy, měl by televizor kromě HDR podporovat také technologii Hybrid Log Gamma (HLG) a určitě zvládat HDR10, standard definovaný sdružením Blu-Ray Disc Association. A samozřejmě se hodí také další podpora HDR systémů se statickými i dynamickými metadaty, tedy Dolby Vision, SL-HDR nebo již zmíněný standard HDR10+.

Většina lepších televizorů tyto systémy přitom již podporuje. Která z těchto technologií se nakonec prosadí na úkor ostatních, to těžko říci. Zatím výrazně nepřevládne žádná z nich, každopádně o tom rozhodnou všichni hráči na trhu společně, počínaje filmaři a spotřebiteli konče. Stojí za zmínku, že některá studia na výrobce techniky nečekala a vydala se vlastními cestami, jako kupříkladu BBC a japonská veřejnoprávní NHK, které společně vyvinuly standard HLG.

 

Když už se bavíme o budoucnosti: Jaká bude role satelitního přenosu v příštích desetiletích?

Satelit zůstává páteřní telekomunikační infrastrukturou. Signál z družic SES bylo v roce 2017 možné přijímat v 351 milionech domácností po celém světě.  Z toho signál zprostředkovaný pro kabelové operátory přijímalo 147 milionů a IPTV 40 milionů domácností. Podle mého lze jen kombinací satelitních řešení, kabelové televize a OTT beze zbytku vyčerpat dosah, jaký může určitý obsah mít. Budoucností tedy je kombinace satelitních a terestrických řešení, která divákům poskytnou nejširší paletu obsahu i funkcionalit.

 

 Jakou budoucnost vidíte pro satelitní infrastrukturu jako takovou?

Na poli satelitní technologie právě probíhá dramatický vývoj. Oproti dřívějším generacím družic obsahují moderní stroje výrazné inovace. Například nedávno vypuštěnému SES-12 k dosažení a udržování jeho konečné oběžné dráhy slouží elektrický pohon, který z trysky vypouští proud nabitých částic. Se stejnými přístroji na palubě, ale vybaven motory na tekuté palivo a nádržemi, by SES-12 vážil nejméně šest namísto 5,3 tun. Na palubě také nese takzvaný digitální procesor signálu, který efektivněji využívá vysílacích kapacit stroje a významně zvyšuje flexibilitu služeb pro naše zákazníky.

Do konce této dekády prý bude až polovina geostacionárních satelitů poháněná nějakým druhem elektrického pohonu. A výrobci již družice staví na principu stavebnice podobně, jako je to běžné v automobilovém průmyslu. Zároveň se stále rozšiřuje funkčnost telekomunikačních satelitů, jejichž palubní počítače dokáží autonomně upravovat parametry vysílání tak, aby co nejefektivněji pokrývaly poptávku v reálném čase. Oproti starším strojům s pevně nastavenými parametry mohou svoji přenosovou kapacitu v určitý okamžik až zdesetinásobit.

Další generace družic tedy bude vysoce flexibilní a adaptivní, a v tomto smyslu se také vyvinou služby pro vysílatele. Satelity budou schopny přenášet tisíce gigabitů za sekundu, čímž se jejich přenosová kapacita zvýší o jeden i více řádů. Navíc budou moci zároveň vysílat plošně i pouze pro jednoho příjemce (cílovou stanici), tedy umožní propojení video a datových služeb.

Satelit nejenže zůstává nejspolehlivějším a technologicky nejvyspělejším způsobem přenosu, ale navíc neustále zlevňuje. A to natolik, že se objevují zcela nové podnikatelské modely. Například krátkodobý pronájem vysílacích kapacit dostupný okamžitě na vyžádání, tedy princip známý třeba u cloudových služeb. Satelitní televize ani naše branže tedy proti internetu rozhodně neprohrávají, ale naopak rychle rostou. Ostatně internet by zdaleka nebyl tak rozšířený, kdyby se nemohl spolehnout na pomoc shůry, tedy na přenos dat přes geostacionární satelity.







Úvodní foto: SES







Komentáře