Češi rádi využívají sociální sítě

Zábava |

Průzkum společnosti Intel Čechy odhalil jako nejnáruživější uživatele sociálních sítí ze všech jedenácti sledovaných evropských zemí.

Češi rádi využívají sociální sítě



Pokud byste tipovali, že v Evropě na Facebooku nejčastěji visí komunikativní Francouzi, extrovertní Italové nebo jazykově bezbariéroví Britové, budete vedle. Průzkum, který v 16 zemích Afriky, Blízkého východu a Evropy včetně České republiky nechala vypracovat společnost Intel1, přesvědčivě ukázal, že v Evropě se nejčastěji k sociálním sítím připojují Češi.

Z porovnání výsledků evropských zemí2 Česká republika vychází jako země sociálním sítím zaslíbená3. Pavel Svoboda ze společnosti Intel k výsledkům průzkumu, v němž svoje návyky s přenosnými počítači včetně chytrých telefonů popisovalo 1000 českých respondentů, uvádí: „Čtyři z pěti dotazovaných uživatelů sociálních sítí kontrolují svůj status minimálně jednou denně, z toho 5 % častěji než jednou za hodinu, 35 % třikrát až čtyřikrát denně a 41 % jednou denně. V intenzitě přístupu na sociální sítě jsme v Evropě šampioni.“

Po ránu se osprchujeme, dáme si kávu, přečteme si doručené e-maily, případně se podíváme na Facebook či odešleme zprávu či komentář a teprve pak opustíme svůj příbytek. Platí to pro všechny sledované země. Dvě třetiny (67 %) respondentů uvedly, že kontrolují svůj mobilní přístroj před odchodem do práce a téměř třetina (23 %) tak činí dokonce ještě předtím, než vstanou z postele.

Je to zkrátka nová norma bez ohledu na zemi či národnost, ale Češi jsou i zde o něco napřed. „Ráno už nemůžeme dospat, abychom se dozvěděli, co je nového. 31 % odpovídajících Čechů si kontroluje svá mobilní zařízení už v posteli, dalších 37 % během snídaně či ranní kávy. V obou kritériích jsme vysoce nadprůměrní. Pro více než čtyři pětiny (81 %) respondentů z ČR je běžné, že se připojí na internet ještě dříve, než dorazí do práce, zbytek to dožene na pracovišti,“ komentuje výsledky za ČR Pavel Svoboda ze společnosti Intel.

Z frekvence přístupu k internetu a k sociálním sítím je zřejmé, že řada uživatelů přistupuje k internetu i z pracovního počítače. „Z naší červnové analýzy dvou set českých firem vyplynulo, že po příchodu do práce mezi 8.00 a 9.00 využíváme internet v průměru 8 minut k soukromým účelům. Špička mimopracovního využití internetu pak připadá na dobu po obědě, kdy si zaměstnanci kontrolují soukromou poštu, navštěvují sociální sítě a obstarávají on-line nákupy,“ potvrzuje Martin Hnízdil, marketingový manažer technologické společnosti truconneXion vyvíjející software na monitorování zaměstnanců AuditPro.

Graf


Odpovědět na otázku, proč 81 % Čechů kontroluje svůj status nejméně jednou denně, což nás staví na evropskou špici, není snadné. Pro analytika a konzultanta v oboru informačních technologií Petra Koubského je to spíše téma na sociologickou studii. Možnou příčinu vidí Petr Koubský v horší organizaci práce. „Česká produktivita práce zaostává za průměrem EU i třeba za Slovenskem. Hodně lidí se v práci poflakuje, nudí a krátí si čas tím, co je po ruce. Takže mám podezření, že ta vysoká čísla je třeba vysvětlovat spíše špatnou organizací práce než nějakým zásadním sklonem českého národa k technickým novinkám a hračičkám,“ říká Petr Koubský.


Průzkum pro společnost Intel se také zaměřil na nevhodné chování na sociálních sítích. „Respondenti v 16 zemích se shodli, že největším prohřeškem proti etiketě je používání soukromého účtu jiné osoby k odeslání žertovné zprávy (63 %). V těsném závěsu pak následuje přílišné sdílení osobních nebo soukromých informací (59 %) a označování jiné osoby na nelichotivých fotografiích nebo odkazech bez jejího svolení (58 %). Sedmdesáti procentům Čechů nejvíce vadí označování jiné osoby na nelichotivých fotografiích nebo odkazech bez jejího svolení, ale ve shodě s ostatními zeměmi všechny tři uvedené prohřešky chápeme jako nejzávažnější,“ shrnuje výsledky průzkumu Pavel Svoboda ze společnosti Intel.

Pro analytika Petra Koubského je největším prohřeškem sociálních sítí hloupost. Ta je totiž podle něj v prostředí Facebooku a Twitteru vidět víc a dřív než v realitě a taky víc obtěžuje. Petr Koubský je ale přesvědčen, že se to dá snadno řešit: „Miloš Čermák kdysi – na Facebooku, kde jinde – pravil: ,Jaký Facebook si uděláš, takový ho máš.‘ Což je pravda. V sociálních sítích má každý z nás daleko větší svobodu než v realitě, když jde o to, jakými lidmi se obklopit, s kým se stýkat. Hodně lidí to zatím ještě nechápe, a proto se mohou cítit iritováni chováním druhých. No tak si je vypněte, když vám jdou na nervy! Já to tak aspoň dělám,“ dává Petr Koubský snadno realizovatelnou radu.

Lidé jsou si jasně vědomi, že užívání mobilních zařízení, což nejsou jen chytré telefony, ale všechna další přenosná zařízení s přístupem na internet, jako jsou notebooky, netbooky a tablety, je vystavuje novým situacím. Dlouhodobě zafixovaná pravidla společenského chování se pod vlivem mobilních technologií mění a nová mobilní etiketa je teprve ve stavu zrodu, jak potvrdil nedávný průzkum společnosti Intel. Podstatnou součástí nově se koncipujícího kodexu chování jsou sociální sítě, které se významně podílejí na mobilní komunikaci, a to kvůli širokému spektru případů porušení etikety. Aby nám tato mobilní etiketa snadněji přešla do krve, připomíná znalec pro oblast společenského chování Ladislav Špaček obecné požadavky na mezilidské vztahy, které platí bez výjimky i v elektronické komunikaci a na masových sítích. „Ovládat se, nedávat se manipulovat módními vlnami, nepodléhat masovosti, zachovat si individualitu. I v užívání sociálních sítí platí stejná pravidla jako jinde, proč by právě tyto sítě měly být vyňaty z obecných pravidel etikety? Ta nás vede k ohleduplnosti, taktu, empatii, šetření zájmů a citů druhých, učí nás vzájemně si prokazovat dobro,“ shrnuje podstatu společenského chování Ladislav Špaček.

Také pro analytika a konzultanta v oboru IT Petra Koubského představují sociální sítě jen další nový prostor společenského života. Z toho plyne, že se o nich nedá mluvit jako o jednolitém celku. „Každý z nás má své okolí, svůj styl života, své přátele a tedy i svůj Facebook. A v každém z těch dílčích Facebooků platí jiná pravidla, stejně jako fungují jiné normy chování na univerzitě, jiné na policejní služebně a jiné U Vejvodů. Tedy: ne jeden kodex, formuje se mnoho kodexů a zhruba je to mapa reálného světa,“ odpovídá Petr Koubský na otázku, zda kolem sebe vidí formování nového kodexu chování na sociálních sítích, který by zajistil větší bezpečí jeho uživatelů.

Tento průzkum pro společnost Intel proběhl v květnu 2011. Celkem bylo osloveno 12 761 lidí v 16 zemích EMEA: Velká Británie (1000), Francie (1009), Itálie (1036), Německo (1005), Španělsko (1013), Rumunsko (500), Nizozemsko (506), Jihoafrická republika (507), Česká republika (1000), Švédsko (1122), Belgie (502), Polsko (1004), Turecko (1007), Saúdská Arábie (510), Spojené arabské emiráty (501) a Egypt (539). Průzkum pro Intel zpracovala agentura Redshift Research.

Statistika v tomto případě nezahrnuje Turecko, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty či Egypt, jejichž frekvence užívání sociálních sítí je vyšší. Jihoafrická republika jako další mimoevropský zástupce je naopak za Českou republikou.

V pojetí České republiky sociální sítě reprezentuje zejména Facebook. V prosinci 2010 činil počet jeho uživatelů v ČR podle informací Českého statistického úřadu bezmála 3 miliony, přičemž za rok 2010 zaznamenal milionový nárůst uživatelů. To znamená, že účet na Facebooku měl na konci roku každý druhý člen internetové populace v ČR.












Komentáře